ČRo Plus – Interview Plus
Dva měsíce po ničivých záplavách nejsou postižené obce a města ještě zdaleka ve stavu jako před velkou vodou. Řada domů na severovýchodě České republiky byla nenávratně poničená. Někteří obyvatelé Jeseníků, Krnova nebo třeba Opavy si stěžovali, že vázne pomoc, která by jim pomohla v dalším dlouhodobém řešení situace. Jak jsou místa, která se v polovině září nechtěně dostala do titulků připravena na zimu. Hostem Interview je dnes vedoucí humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marek Štys.
Vy jste v té polovině září v období povodní trávil hodně času v terénu, kde především?
Marek Štys, vedoucí humanitárních programů, Člověk v tísni
——————–
Já jsem se víceméně teď po dvou měsících zase vrátil ke své standardní práci, která je více v zahraničí. Ale pracovali jsme, otevřeli jsme naše programy na Jesenicku, na Krnovsku a na Opavsku víceméně na zhruba dvou třetinách toho zaplaveného území, zejména na tom Jesenicku a Krnovsku, kde povodně napáchaly největší škody kvůli tomu, že tam ta voda brala, jak stékala dolů z těch Jeseníků, čili to byly asi ty dvě klíčové oblasti, na které jsme se soustředili.
moderátor
——————–
Co především jste vy osobně měl na starosti. Vy jste to celé koordinoval?
Marek Štys,
Já mám vlastně na starosti jednak přípravu na přírodní katastrofy v České republice a potom tu samotnou reakci, což znamená vlastně koordinace celých těch programů na místě se samosprávami, se samotnými postiženími a vlastně dát dohromady celou tu platformu nevládních organizací a ta koordinace mezi jednotlivými neziskovkami je strašně důležitá, protože vlastně si už umíme teďko rozdělit velice efektivně celé to zaplavené území a pak samozřejmě je to stavba celého týmu, rozmyšlení a naplánování těch programů a vlastně celé efektivní využití té veřejné sbírky, a to je důležité říct, že vlastně veškeré ty naše programy, které děláme v České republice po povodních nebo třeba po tornádu v roce 2021, tak jsou financované českou veřejností, jednotlivci a firmami, čili pracujeme vlastně jako takový převodník mezi solidaritou české společnosti a těmi postiženými.
moderátor
——————–
Když říkáte, že jste sestavovali celý tým, tak jak velký tým byl jednak v té době, kdy povodně vrcholily a těsně po nich a jak velký je dnes?
Marek Štys,
No my jsme během prvních asi 4 týdnů, tak jsme na místě vyrotovali na nějaké týdenní, dvoutýdenní směny, když to tak řeknu, nějakých 100, možná vlastně 150 kolegů, kteří pocházejí právě z našich týmů sociální pomoci, máme asi 14 kanceláří po celé České republice, čili to je to gró těch zkušených sociálních pracovníků, které dostáváme na začátku do terénu, teď ten tým je už výrazně menší, máme na Jesenicku a Krnovsku asi 30 lidí a zejména jsou to terénní pracovníci, kteří vlastně na denní bázi udržují styk s těmi postiženými, vlastně zjišťují potřeby, navštěvují je, řeší jednak ty sociální a pak ty finanční aspekty, čili bez toho velkého týmu na začátku, tak by to bylo velice obtížné, ale zároveň musím taky říct, že si uvědomujeme, že kdyby přišla událost nějakého většího rozsahu, a to bude velké téma pro nás do budoucna ještě, tak my už musíme se zaměřit na tu efektivitu práce, teď jsme pracovali s nějakýma třeba 3 500 domácností na začátku a vlastně začíná to být trochu nezvladatelné.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Většího rozsahu, myslíte ještě většího než teď…
Marek Štys,
Ještě většího, protože samozřejmě, jak vidíme frekvence a síla i těch přírodních katastrof, nejenom v České republice a zejména v Evropě, která se výrazně otepluje, tak můžeme čekat, že samozřejmě ty události budou i širší, ale když se dostanu zpátky k tomu, co my musíme udělat, je zaměřit se i na tu větší jako efektivitu, digitalizaci a podobně, ale to už trošku odbočujeme.
Jan Bumba, moderátor
——————–
To už trošku odbočujeme, ale ještě přece jen bych se rád zeptal na to, jak vlastně vy tam působíte, jak pracujete, jak moc musíte improvizovat a kolik z toho jsou nějaké zavedené, nacvičené postupy?
Marek Štys,
Vlastně velká část toho, tak jsou zavedené postupy i v těch obdobích jako mezi katastrofama, tak se potkáváme s nevládkama, potkáváme se s integrovaným záchranným systémem, s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru, čili tam ty přípravy fungují jako velice, velice dobře a vlastně ty role do těch prvních dnů prvního týdnu, dvou máme rozdělené, nicméně z historie víme, že každá ta katastrofa má svoje specifika. A vlastně na začátku je úplně zásadní zjistit rozsah té katastrofy, množství těch zasažených domácností a vlastně tyhle ty informace tak většinou pocházejí primárně od toho neziskového sektoru, protože vidíme některé obce, které jsou třeba dobře organizované, tak ty data mají během několika dnů, některé, kde to zastupitelstvo nefunguje tak skvěle, tak s tím skutečně bojuje a pak ty agregovaná čísla, třeba na úrovni okresů, tak většinou první přichází od neziskovek a je to tím, že právě my jsme schopni dostat množství lidí do terénu, navštívit zaplavené domácnosti a zjistit nejenom rozsah těch škod, ale zjistit i to, v jakém sociální postavení, v jaké sociální situaci ta jednotlivá domácnost je, zda si s tou situací bude schopná poradit nebo ne?
Jan Bumba, moderátor
——————–
A ta vaše současná úvaha je tedy taková, že vzhledem ke změně klimatu je pravděpodobné, že k podobným živelním pohromám bude docházet častěji, že budou horší a vy musíte být teda ještě lépe připraveni?
Marek Štys,
Já myslím, že to je jednoznačné, to už víme.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Zní to hrozivě.
Marek Štys,
10, 15 let, ale to celosvětové vzrůstání teplot, oteplování Evropy a to, co vidíme vlastně každý měsíc ve zprávách, když se podíváme, co se dělo ve Španělsku teď a podobně, tak myslím, že ta křivka je naprosto jasná a nutí nás k tomu skutečně jako k té lepší, lepší prevenci a přípravy na takové situace.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Teď v září, kdy vy jste se vlastně začali připravovat, vy jste sledovali třeba už tu předpověď počasí a už jste věděli nebo předpokládali, že bude potřeba vaše pomoc?
Marek Štys,
No, je to tak. My jsme měli vlastně, celá severní Morava by měla, když to řeknu, tak ten luxus jakoby i v téhle hrozné situaci, té pětidenní nebo až třídenní velice přesné předpovědi, co se bude dít, tady je zajímavé teda vidět, že i přesto se třeba na sociálních sítích objevili zpochybňovači, jestli to celé není jako hoax nějaký, když pak člověk projížděl ty oblasti a viděl to množství aut, které třeba si lidi teoreticky mohli, odvézt, ale zůstaly na místě a byly spláchnuté, tak pořád ten element toho, že jednotliví lidé vlastně tu situaci podcenili, tak tam pořád je, ale pro nás to znamenalo to, že vlastně jsme měli nachystané týmy, byli jsme připravení, čekali jsme i s vyhlášením té naší veřejné sbírky SOS povodně vlastně až na neděli, když už bylo jasné, že k té katastrofě došlo, protože pořád tam byla šance, že ty deště, tak se rozmístí po větší ploše, nebudou tak silné, ale bohužel ty předpovědi se velice přesně naplnily, čili my jsme mohli jako v podstatě, jakmile začala odtékat ta voda, tak jsme začali přijíždět na místo.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Říkal jste, že i teď máte na místě stále několik desítek lidí, kolem 30. S čím oni se tam teď nejčastěji setkávají, s jakými reakcemi, co teď nejčastěji slyší od místních obyvatel?
Marek Štys,
Teď je to téma zimy, je to zima, topení a vlastně jsou to v některých situacích poměrně těžké vyhlídky na budoucnost, to mluvím samozřejmě o těch desítkách až malých stovkách lidí, kteří přišli o bydlení a je to nejenom ta okamžitá situace, nouze, ale jsou to vlastně i vyhlídky na budoucnost, jakým způsobem si budou schopni vlastně domácnost obnovit, kde budou do budoucna bydlet a je to prostě jako poměrně zásadní krizová situace. Na druhou stranu setkáváme se s tím, že i obce se s tou povodní vypořádaly, ty obce jsou vyklizené teď, některé řeší poměrně zásadní strukturální problémy, je to zejména s odpadem, když vlastně celé ty odpadní systémy byly poničené a vlastně neodtéká z těch vesnic voda, což je úplně zásadní problém, většina elektřiny, plynu už je zpátky, čili zase vidíme tam jako pozitivní a poměrně jako dobře postupující to odstraňování těch povodňových škod, ale pak, když vstoupíte do těch domů jednotlivých, tak tam vidíte ty problémy, se kterými se prostě ty domácnosti, anebo i osamělí lidé, kteří tam žijí, a zejména mluvím o seniorech, tak se potýkají.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Záleží nejvíc na té obci, jak si, a tím myslím tedy na starostovi nebo starostce, jak si poradila s likvidací následků povodní?
Marek Štys,
No, určitě tam hraje ta obec jako velice důležitou roli v té okamžité koordinaci a i v té následné obnově, jakým způsobem se zastupitelstvo angažuje, většinou to vidíme jako velice, velice pozitivně, že ty obce jsou aktivní, ale problém je, že často starosta, starostka, lidé ze zastupitelstva jsou sami postižení a vlastně řeší to, že musí běhat mezi úřadem a vlastním domem, musí se starat i sami o sobe, dostávají se trošku do neřešitelné situace, takže v takových situacích se snažíme taky poskytovat maximální podporu, ale je to skutečně těžká situace, pokud ti starostové se ocitnou v tomhle momentu sami.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Dokážete odhadnout, kolika lidem teda v současné chvíli hrozí, že stráví Vánoce mimo svůj domov?
Marek Štys,
No, těch lidí budou, budou nějaké jako desítky až stovky. Ten celkový počet jako zaplavených a postižených domácností v Moravskoslezském a v Jesenickém kraji, tak byl něco kolem 5 500, a i v dalších krajích a třeba příklad na Jesenicku, tak tam je nějakých 37 demolicí, jsou tam i částečné demolice, ale jsou tam samozřejmě i takové domácnosti, které měly tak vysokou škodu, tolik bahna, tak dlouho tam ta voda stála, že ten dům je stále neobyvatelný, anebo je prostě ve stavu těžko obyvatelném, takže i tihle ti lidé řešili třeba různé náhradní bydlení dočasné, řešili třeba bydlení v Mobilheimech, aby mohli být aspoň na zahradě svého domu, mohly tam být děti blízko toho domu, mohli prostě pokračovat s prací, děti do školy, ale zároveň, aby se prostě po večerech a o víkendech, tak aby se věnovali těm vysoušecím pracem, a to vysoušení teď je prostě jedním hlavním tématem, taky k tomu se možná dostaneme.
Jan Bumba, moderátor
——————–
No, s tím vy máte už taky zkušenosti nebo ne, s vysoušením domů, myslím Člověk v tísni.
Marek Štys,
No, my jsme to dělali třeba v Praze v tom zaplaveném Karlíně v roce 2002, samozřejmě tohle je situace ovšem, kterou nemůže jedna organizace ani stát nějak plošně vyřešit, čili tam byly distribuované tisíce vysoušečů, odvlhčovačů, které mají ale i ty negativní efekty, jednak to, že ten provoz jejich je velice, velice drahý, jednak to, že nejsou vždycky používané úplně efektivně, takže to, co my propagujeme při tom vysoušení, tak jsou vlastně obyčejná třeba kamna na pevná paliva, kdy ten dům by se měl pořádně vyhřát a potom šokově vyvětrat a potom zase všechno zavřít a větrat a pokračovat v takovýhle cyklech, což je samozřejmě velice složité, pokud lidi musí chodit zase do práce. A jedna z věcí, na které teď narážíme, ty povodně přišly ve velice nevhodnou dobu, kdyby přišly na jaře, tak během léta se ty domy vysuší samozřejmě a teď na podzim se nahodí omítky znovu, dají zpátky podlahy a vlastně lidé bydlí normálně. Problém je teď, že to vysoušejí do těch Vánoc a teď už vlastně, kdy začíná sněžit a mrznout, tak nemohlo proběhnout. A lidi, kteří si dají podlahy zpátky, kteří dřív než ten dům je aspoň částečně vysušený, začali nahazovat omítky, nebo kteří, nedejbože, si dali nějaké dřevěné obklady zpátky, tak jim v podstatě hrozí, že všechny tyhle ty práce budou muset znovu předělávat, na jaře rozvoj plísní, zdravotní problémy, a to zaplesnivění je obrovský jako problém. Čili je to takový apel, že všichni chtějí strávit Vánoce teď už v nějakém pěkném prostředí. Ne vždycky je to možné a vhodné to udělat.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Z toho, co říkáte, se mi ale zdá, jako kdyby ti lidé neměli dostatek informací, protože tady je evidentně nějaká zkušenost s tím, jak postupovat, že prostě není třeba možné to rychle vysušit, že to nějakou dobu trvá, že tam je určitý, řeknu, technologický postup, ale jak jste teď naznačoval, tak někteří lidé o něm nevědí nebo…
Marek Štys,
Já si nemyslím, že ten nedostatek informací by byl problém, protože zejména na tom Jesenicku, Krnovsku lidé s těma povodněma mají zkušenost. Každý, kdo si na chviličku sedne na internet, tak si tyhle ty informace vyhledá, ale bohužel potom ta reálná situace s tím, že skutečně chcete mít co nejdříve tu domácnost zase v nějakém normálním použivatelném stavu, tak vás nutí i do nějakých třeba předčasných rozhodnutí, čili je to kombinace důvodů a pak samozřejmě segment těch postižených, na kterých my se soustředíme nejvíc a budeme nejvíc se soustředit, jsou ti, kteří prostě nejsou úplně schopni si s tou situací poradit.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Podle čeho je vybíráte, vlastně, když říkáte, že vy si taky musíte vlastně vybrat, na koho soustředit tuto svoji činnost, tu svoji pomoc, tak podle čeho?
Marek Štys,
My máme samozřejmě jako naškálovaný ten systém, když nabíháme všechny ty data poměrně konkrétní na úrovni těch jednotlivých domácností, tak se jich ptáme nejenom na ten rozsah těch povodňových škod, ale i na jejich sociální situaci, vlastně na schopnost si s tou situací dále poradit. A právě těm, kteří jsou, vlastně mají nějaký ten sociální handicap a často to může být jenom ten vysoký věk, nebo že ten člověk je prostě v tom domě sám, tak těm budeme poskytovat největší /nesrozumitelné/ služby a na ty se budeme soustředit. Z těch několika tisícovek domácností, které jsme navštívili, tak v podstatě ve všech těch okresech ten průměr je zhruba takový, že asi čtvrtina těch lidí právě tak bude s tou situací bojovat. A těch 25 nebo 26 %, to je ten segment, na který se teď té následné pomoci, která, a to by chtěl zdůraznit, bude trvat až někdy do podzimu příštího roku, kdy budeme v oblastech působit, tak právě na ty lidi se budeme soustředit a těm budeme poskytovat vlastně i v té druhé fázi té finanční podpory, sociální podpory tu největší pomoc.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Mluvíme o finanční podpoře, finanční pomoci. V říjnu, vlastně měsíc po povodních jsme slyšeli od některých lidí, že sice oceňují tu bezprostřední pomoc v době velké vody a těsně po ní, ale že zatím marně čekali na tu finanční, která by jim nějak vyřešila situaci do budoucna. Řekl byste, že už je to lepší, že už se toto zlepšilo.
Marek Štys,
No, abych to vysvětlil, musíme udělat trošku krok zpátky. Tam ten hlavní rozhodný faktor jsou vždycky pojišťovny. A ta otázka, jestli nemovitost byla nebo nebyla pojištěná, zda nebyla podpojištěná. V těch aktivních záplavových zónách, tak pojišťovny nepojišťují víceméně, takže tam máme spoustu domů a spoustu domácností, které prostě pojištěné nebyly, protože nemohly být pojištěné, není to nezodpovědnost, ale prostě ten fakt, že ten dům tam stojí, tak tohle způsobuje. A vlastně pojišťovny nadále jako ty situace řeší, prostě to pokračuje. Myslím, že stát se zachoval velice dobře. MPSV tak nabídlo tu okamžitou pomoc, teď vyšel, prezident, schválil ten další zákon, čili lidé si mohou sáhnout na poměrně slušné finanční obnosy. Ministerstvo pro místní rozvoj tak vyhlásilo několik těch živlů, které byly zejména teda pro obce a které obce dále rozšiřovali, ale teď se řeší jedna klíčová věc, zda se ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne pro ten živel, myslím, že to je trojka, který by měl poskytnout finanční prostředky ve větším objemu právě pro ty domácnosti, který mají demolici, který mají nějakou zásadní škodu na majetku, aby si mohli plně obnovit ten dům nebo byt. A vlastně lidé musí nějakým způsobem skládat ze všech těch zdrojů, pak jsou tam samozřejmě nevládní organizace, tak musí skládat prostě ten celkový rozpočet. Je tam ještě jeden otazník a neznámý faktor, jakým způsobem ty namočené domy přežijí zimu a mrazy a pořád tam hrozí to, že dojde k natrhání toho zdiva, že nějaké práce, které, jak jsem říkal, které byly udělané předčasně, příliš rychle, tak se budou muset zopakovat.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Čili, jinými slovy ještě vlastně neznáme ty škody,
Marek Štys,
Ty škody ještě nejsou úplné a taky dochází k tomu, že třeba tam, kde byly zaplavené sklepy, tak dochází ke vzlínání té vlhkosti, objevují se plísně, čili ten skutečný rozsah škod tak budeme moct uzavřít někdy na konci zimy, začátkem jara teprve.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Výstavba v záplavových oblastech. Náš server iRozhlas na základě vlastní investigace došel k tomu, že v České republice jsou tisíce takových domů, nově postavených v záplavových oblastech. Proč myslíte, že se lidé pouštějí do takového rizika?
Marek Štys, vedoucí humanitárních programů, Člověk v tísni
——————–
No, je to samozřejmě, to je obrovská otázka, citlivá otázka, protože pokud budou nám stát domy, ta logika je jednoduchá, pokud budou stát domy v těch aktivních záplavových zónách, tak prostě budou zničené, budou tam obrovské škody na majetku. A my už jsme zažívali třeba v Polabí ty repetitivní situace, kdy lidé si znovu obnovili domácnost a znovu nevhodným způsobem v té záplavové zóně a byli několikrát vyplavení, samozřejmě pak nastupuje ta otázka, do jaké míry takovým domácnostem je vhodné pomáhat.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Jak si na ni odpovídáte?
Marek Štys, vedoucí humanitárních programů, Člověk v tísni
——————–
Tak, že by bylo v takovéhle krizové situaci jako nepomoci, by nebylo etické, takže samozřejmě vždycky zahrnujeme. Ale víceméně by měl existovat nějaký systém pobídek a umožnění, aby lidé si aspoň o několik set metrů změnili to bydliště a postavili si dům někde jinde. To nás dovádí ke komplikované situaci rekonstrukcí těch teď domů, které byly zničené při letošních povodních, ty náhradní pozemky a zda v obecním pozemkovém fondu nebo ze státního pozemkového fondu, tak je možné těm domácnostem nabídnout nějaké dostupné a adekvátní a vhodné pozemky, kde by si mohli postavit ten dům znovu. Čili to jsou všechno velice komplikované otázky, ono se možná snadno řekne, lidé by tam neměli bydlet, ale pak musíte hledat to individuální řešení, které umožní nějaký důstojný přesun a samozřejmě lidé, kteří tam mají kořeny, žijí tam po generace, je to obrovsky těžké rozhodnutí.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Když se právě vrátím k této otázce, proč to lidé dělají, vy jste zažil řadu takových krizových situací. Myslíte, že máme jako lidé zakódovanou nějakou víru, že se nám takového nemůže stát, že ty povodně se přece nebudou opakovat?
Marek Štys, vedoucí humanitárních programů, Člověk v tísni
——————–
Já myslím, že to je určitě jeden z těch rozhodovacích faktorů, kde lidé říkají, tak teď jsme to přežili, ale snad už to příště nepřijde, ale to je prostě mylná úvaha, ono to přijde, ony všechny ty statistiky nám ukazují, že tyhle katastrofy budou častější, budou silnější a musíme s nima počítat a musíme se na ně připravit a v těch případech, kdy skutečně ten dům stojí blízko vody, byl už několikrát zaplavený, tak prostě musíme udělat nějaké asi důležité životní rozhodnutí a prostě přestěhovat se někam, to je v podstatě racionální úvaha. Mně se to ovšem snadno říká, já nežiju v záplavovém území, čili nechci poskytovat žádné hraběcí rady, ale obecně, myslím, ta dynamika tam funguje takto.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Rozhodně jsem to nemyslel tak, že bychom měli v tomto pořadu poskytovat nějaké rady tohoto typu, ale ještě přece jen bych se zeptal na to, jak to ti lidé interpretují, nebo jak to berou, jestli, když pak k tomu dojde, jestli se setkáváte s tím, že by říkali, no jo, to byla chyba tady stavět. Stává se to, nebo ne?
Marek Štys, vedoucí humanitárních programů, Člověk v tísni
——————–
Já takovou osobní zkušenost nemám, kdybyste tady měli náš tým terénních pracovníků, tak ti určitě měli x takových debat s lidmi, ale vím, že máme, jeden z našich klientů, je třeba domácnost, která si teď postavila v podstatě nový dům, měl těsně před kolaudací, přišla povodeň, povodeň ten dům úplně sebrala a těm lidem zbyla hypotéka na něco, co neexistuje, musejí se přestěhovat zjevně někam jinam, kde si musí vzít druhou hypotéku.
moderátor
——————–
Pojištění neměli.
Marek Štys,
Ten dům ještě nebyl pojištěný, protože tam to přišlo přesně v těch nevhodných několika týdnech, než tohle všechno bylo vyřešené, takže tohle jsou krizové situace, které prostě pak uvrhnou tu rodinu prostě velice komplikované jako dlouhodobé, dlouhodobé nouze. A samozřejmě tomu by se každý jako měl vyhnout. Takže musíme nějak racionálně přemýšlet o téhle situaci a myslím, zahodit, zahodit přemýšlení, doufám, že už se to nikdy nestane, ono se to skutečně bude stávat častěji, vidíme to, vidíme to jasně na to se připravovat, a to, zda stavební úřad povolí rekonstrukce, nebo nepovolí, dlouhodobá prostě výstavba v těch záplavových území, to je samozřejmě klíčové téma, který stát musí řešit.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Na základě svých zkušeností, řekl byste, že když už dojde na nějakou tu finanční pomoc, je lepší dotace nebo dar, řekněme, anebo půjčka?
Marek Štys,
Záleží, myslím, na tom, kolik bude dostupných jako finančních prostředků, ta půjčka je, ta vyžaduje participaci té rodiny, pokud máte aspoň středně příjmovou rodinu, tak je to asi vhodný instrument.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Ne každý si to může dovolit.
Marek Štys, vedoucí humanitárních programů, Člověk v tísni
——————–
Ale ne každý si to může dovolit potom, takže máte skutečně i segment těch sociálně potřebných, kterým by právě jako celý ten záchytný systém, který stát jako vytváří, měl pomoci v takovýhle situacích. A nevládní organizace v tom určitě hrají tu důležitou roli, že vlastně my se soustředíme na segment těch lidí, který propadnou systémem té státní a formalizované pomoci, mají navíc ještě nějaký handicap a právě to jsou ti, kteří po té první plošné fázi, kdy se snažíme skutečně, aby ta pomoc, ať finanční nebo materiální, tak došla všem, tak potom ten segment, na který se budeme jako soustředit jako dál a pomoct jako jim tou situací projít až do konce.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Rozuměl jsem správně tomu, že to jsou právě nevládní organizace vašeho typu, kdo v té první fázi mají vlastně nejlepší přehled o tom, co se událo na místě a jaké škody byly napáchány?
Marek Štys,
No ne, co se událo na místě úplně, protože ten integrovaný záchranný systém, tak ten…
Jan Bumba, moderátor
——————–
Ano, zase s výjimkou hasičů a dalších.
Marek Štys,
Všechny tyhle ty informace, ale myslím o tom, jak to vypadá uvnitř, v uvozovkách, těch domů, jaká je sociální situace těch domácností, jaká je vlastně míra toho postižení, jak už jsem vysvětloval, tu nelze měřit jenom penězi, je tam ten sociální element, jak jsem si schopný s tou situací nebo nejsem, nejsem poradit. Tak skutečně tyhle ty informace mají ze začátku jako nejlépe a nejdříve sebrané nevládní organizace a my vlastně se snažíme taky ty informace samozřejmě s respektem, k citlivým osobním údajům, tak sdílet s obcemi nebo s krajem, aby ty potom mohly prostě další rozdělování pomoci nebo nějakou tu následnou pomoc, aby mohly samy na základě těch informací koordinovat a připravovat.
Jan Bumba, moderátor
——————–
No, a teď ty ±2 měsíce po povodních je dobrý přehled, je dobrá evidence, jak moc byly jednotlivé domácnosti postiženy?
Marek Štys,
Já myslím, ano, ty čísla existují. Ty čísla o těch materiálních škodách pocházejí zejména z pojišťoven a jsou samozřejmě odhadnuté i za ty domácnosti, které třeba nebyly pojištěné, ale o kterých se ví, že byly zasažené, co by bylo skvělé, kdyby do budoucna se stát třeba soustředil více jako na tu digitalizaci a na ten sběr dat, protože technologie nám umožňují už teďko bezvadně zmapovat to zaplavené území, získat jako data o počtu těch zasažených domácností, nemusí to dělat jednotlivé obce nebo nevládky, takže budou ty zaplavené domácnosti obcházet. Můžeme to všechno vidět tohle ze vzduchu, z dronů, ty technologie máme, ale ty data se nám pořád jako nescházejí a myslím, že tohle to je třeba v tom dalším oknu té prevence, která se nám teď otevřela, až do té další situace, která, nevíme kdy, ale někdy s největší pravděpodobností přijde, kde by stát mohl investovat právě a začít s tímhle tím, jako s přípravou na ten sofistikovanější a rychlejší sběr dat, kdy nám všem zasahujeme, potom umožnil efektivnější zásah, tak, aby teď se tomu věnoval.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Říkali jsme několikrát, že vy nejste v této oblasti žádný začátečník, přesto naučil jste se vy sám během těchto povodní něco nového?
Marek Štys, vedoucí humanitárních programů, Člověk v tísni
——————–
No, bylo tam několik věcí. Jednak je to, jak nesmírně důležitá je ta funkční koordinace, a to bych řekl, že se nám jak s tím záchranným sborem, tak s nevládníma organizacemi, tak i s obcema, tak se nám velice pozitivně vrátilo do té práce a vlastně v každém tom dalším kole těch přírodních katastrof, měli jsme ty velké povodně 2013, měli jsme tornádo, měli jsme teď ty povodně na severní Moravě, tak pořád roste důležitost té fáze prevence. My máme poměrně dobře nastavený v České republice jak ten státní, tak ten neziskový, nestátní způsob podpory postižených domácností, ale ta prevenční část je nesmírně důležitá, je to komplexní téma, je to o tom, jak zacházíme s vodou, o zadržování vody v krajině, je to o tom, jak vypadají protipovodňová opatření a další systémy.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Dodává vedoucí humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marek Štys, který byl hostem dnešního Interview. Děkuji za rozhovor.
Přidejte odpověď